Výživa ovcí

  Sestavování krmných dávek pro ovce kopíruje systém, který byl zaveden u skotu. Donedávna používaný systém udávání energie ve škrobových jed­notkách nerespektoval specifickou fyziolo­gii přežvýkavců. Jako energetické jednotky je možno póužívat NEL, UFL nebo jiný pří­buzný systém.  Dusíkaté látky také není možno hodnotit jako jednu veličinu, protože po průchodu bachorem mají velmi rozdílné nutriční hodnoty. PDI je protein krmiva využitelný střevem. Má dvě složky-PDIA, tj. protein degradovatelný střevem, který v bachoru nebyl degradován a PDIME/PDIMN, tj. protein krmiva změ­něný na mikrobiální protein. Jeho množství je závislé na ostatních živinách. Při dostatku energie a limitujícím obsahu NL je hraniční hodnota PDIMN, při dostatku NL a dalších živin a limitujícím obsahu energie je hranič­ní hodnota PDIME. U ovcí je možno vychá­zet ze stejných principů jako u krav, ale s určitými specifiky.

 Tělní rezervy u bahnic

Potřeby živin u ovcí kolísají podle jejich požadavků na záchovu, podle produkce a podle jejich aktuálních tělních rezerv. Při navyšování nebo snižování dotace energie v krmné dávce je nejlepší se řídit podle BCS (kondice — výživný stav). Proteinové a minerální požadavky je obtížné stanovit, ale je nutno mít na paměti, že bez jejich optimálního pokrytí nedosáhnou zvířata své maximální produkce.

•   V období zapouštění: BCS 3 až 3,5. Je­

li BCS 2,5 až 3, je vhodné využít flus­hing.

•  90 dní gravidita: optimum 3 až 3,5. Je-li BCS pod 3,5, je vhodné navýšit energii o 10%.

•   Bahnění: optimum 3,5. U plodných ple­men je 3,5 minimum.

•  42 dní laktace: 2,5 až 3,5. Kondice by neměla klesnout pod 2. Za 6 týdnů by neměla bahnice ztratit více než 1 stupeň.

 U ovcí začíná docházet k energetickému deficitu už ve 4. měsíci gravidity, a tento trend pokračuje ještě během prvních dvou měsíců laktace. Zlepšení kondice může nastat během třetího měsíce laktace a hlav­ně po odstavu. Může pokračovat do polovi­ny gravidity. V této době by měla krmná dávka zajišťovat více energie, než jaké jsou živinové požadavky bahnice.

Potřeby živin pro bahnice v období zapouštění

BCS má velký vliv na plodnost u ovcí, protože ovlivňuje počet folikulů, které ovu­lují, a také ranou embryonální mortalitu. Optimální BCS v době zapouštění je 3 až 3,5. Horší výživnou kondici je možné kori­govat f1ushingem  tři týdny před a tři týdny po zapuštění se navýší energie o 40 % nad záchovnou dávku.

Potřeby živin pro březí bahnice

Gravidita začíná bahnici zatěžovat poža­davky na živiny od asi 21. týdne. Posled­ních 6 týdnů (největší růst plodu) je vliv gravidity na nutriční požadavky významný. Těžká jehňata (4,5 kg, jedináček) mají vyšší koncentraci energie, proteinu a minerálů než lehká jehňata (2,5 kg, vícečetný vrh). Šest týdnů před porodem má jehně asi 25 % své porodní váhy (je-li jedináček) a 30 % (je-li jich více). Růst plodů v poslední fázi gravidity je tedy velmi rychlý a dochází často k energetickému deficitu. Energetickou potřebu březí bahnice by měl dostatečně pokrýt přídavek 130 kcal/kg ž. hm./den nad záchovnou dávku při jednom plodu a 144 kcal/kg/den při dvou plodech. Schopnost příjmu krmiva roste úměrně celkové hmotnosti vrhu. Zároveň ale klesá s počtem jehňat ve vrhu. Nedostatečné krytí energetických potřeb zvyšuje lipomobilizaci, zvyšuje se riziko toxémie a snižuje se porodní váha jehňat. Protein krmiva je využíván jehnětem jako zdroj glukózy, má souvislost s porodní váhou jehňat a kvalitou mleziva.

Potřeby živin pro bahnice v laktaci

Potřeba živin pro bahnici v laktaci je úměrná velikosti vrhu. Čím je jehně při narození větší, tím rychleji roste. Podle hmotnosti vrhu se vypočítává v prvním měsíci mléčnost bahnice. V dalších měsícich může jako vodítko sloužit výpočet

87 % produkce z 1. měsíce ve 4. až 6. týdnu

55 % produkce v 7. až 10. týdnu laktace

31 %produkce v 11. až 14. týdnu laktace

Schopnost příjmu krmiva u bahnic

Schopnost příjmu krmiva je u ovcí dřena jednotkou SFU (sheep fill uniti ). Její hodnota není závislá na druhu krmiva, ale  mění se v průběhu produkčního cyklů. V době zasušení a gravidity je konstantní roste o asi 50 % po porodu a během prvních 6 týdnů laktace a poté postupně klesá. Rozhodující je příjem sušiny ve formě objemných krmiv. Příjem krmiva navíc kolísá v závislosti na teplotě.

Výživa jehňat

Výživa rostoucích a vykrmovaných jehňat se liší podle toho, jde-li o jehňata z podzimu nebo z jara. Zimní jehňata budou pravděpodobně krmena koncentráty, na rozdíl od těch, která se narodí od poloviny února a dále - ta budou odchována na pastvině s matkami. Jarní jehňata je také možno odstavit a vykrmit na koncentrátech.

Výkrmové směsi by měly obsahovat :

18 až 20 % NL a minimum vlákniny.

Ca : P udržovat v poměru 2 : 1 užší poměr často vede ke vzniku močových  kamenů. Toto onemocnění bývá obvykle fatální. Jako prevenci je možno použít přídavek 1% krmného vápence do směsi. Pokud je toto opatření nedostatečné třeba přidat do diety 5 % NH₄Cl.

Při zakládání krmiště pro výkrm jehňat je dobré respektovat několik zásad:

1)     Krmiště je vhodné vytvořit blízko shromaždiště ovcí.

2)     Udržovat je v čistotě a s dobrou podestýlkou.

3)     Nasvítit krmiště lampou nebo pokládat krmení tam, kde přes den svítí slunce.

4)     Zajistit zdroj čerstvé studené vody.

5)     Postavit je tak, aby v něm jehňata nemohla stát.

6)     Na jedno jehně je třeba počítat 5cm u žlabu.

Jehňata určená k výkrmu by měla být odstavena ve dvou měsíc Výkrmové směsi pro kategorii 18 až 32kg by měly obsah 78 % veškerých straviteli živina 16% NL. Pro jehňata nad 32 kg obsah NL klesá 14 %. U mladých jehňat se pohybuje spotřeba krmiva okolo 2 kg směsi na 1 kg přírůstku, po celou dobu výkrmu se spotřeba pohybuje od l,5 až 2 kg krmiva/l kg přírůstku, až do 11 kg směsi/l kg přírůstku u jehňat nad 35 kg.

Směs pro výkrm sestává z celého neu­praveného zrna a proteino-minerálních pelet. Objemná krmiva se do výkrmu nepři­dávají. Směsi by měly být buď peletovány nebo hrubě šrotovány, popř. obsahovat peletovanou složku a celé zrno. Siláž a močovinu není vhodné zkrmovat jehňa­tům do 30 kg.

Výživa beranů

Před začátkem připouštěcí sezóny by berani měli mít BCS 3,5 až 4,0. Plemenní berani stráví ve stádě bahnic velice málo času krmením. Během 45 dní sezóny jsou schopni ztratit 12 % své hmotnosti, to u berana o hmotnosti 115 kg znamená 14 kg. Špatná výživa je nejdůležitější příči­nou úhynu beranů. Velkým pozdním mas­ným typům beranů nestačí před sezónou siláž. Na zlepšení kondice plemenných beranů je čas nejpozději 6 až 8 týdnů před začátkem připouštěcí sezóny. Tři až čtyři kilogramy směsi lučního a jetelového sena by měly pokrýt nároky 115 kg berana, který není připravován k připouštění. Jako přída­vek na zlepšení kondice je možno počítat 1 až 1,5 kg kukuřice nebo ječmene na den. Vodu, sůl a minerální doplňky by měli mít berani k dispozici stále.

Krmiva pro ovce

Pastva

Extenzivní chovy ovcí, kde většinu krmné základny tvoří pastva, jsou ekono­mičtější než systémy, v nichž jsou ovce zavřeny v ovčínech a krmivo je jim před­kládáno zpracované. Ovce jsou schopny zajistit svou potřebu živin pouze z pastvy a ze zdroje soli a minerálů. Na pastvinu je dobré v zimě zasévat jetel pro zkvalitnění v další pastevní sezóně. Ovce dávají před­nost listnaté pastvě o délce 5 až 15 cm před stébelnatými staršími porosty. Pokud není pastvina zaplněna tak, že jsou ovce nuceny spásat vše, vybírají si plochy, kde roste to, co jim chutná, a to potom spásají pořád dokola. Mezitím méně žádané porosty vyrostou, vysemení se a rozšíří. Tento typ pastevního chování potlačuje žádané rostli­ny a upřednostňuje nežádoucí. Rotace na pastvině v intervalu 10 až 14 dní prospěje jak přírůstku jehňat, tak pastvině. Přibližně 1/3 jarní pastvy by měla být posečena na seno. Na posečenou pastvinu je vhodné pustit ovce až po 3 až 4 týdnech. Rotační systém s sebou nese zvláště u velkých stád riziko parazitárních invazí a kokcidiózy.

Seno

Méně kvalitní seno je možno zkrmit v průběhu gravidity, kvalitnější je nutno nechat na posledních 6 týdnů březosti a na laktaci. Je levnější krmit seno ze druhé seče nebo směs travního a jetelového sena než seno vojtěškové. Pokud je k dispozici vojtěškové seno, je dobré je nechat pro bah­nice v laktaci. Plísně napadající seno jsou schopny vyvolat pozdní potrat a vaginální výhřezy. Vzhledem k vysokému obsahu vápníku ve vojtěškovém seně je vhodné je zkrmovat před porodem pouze v omezené míře, kvůli mobilizaci rezerv vápníku. Pokud není tato hormonální osa nastartová­na, dochází po obahnění k hypokalcemic­kému ulehnutí.

Siláž

Vysoce kvalitní, jemně nařezaná kuku­řičná siláž nebo travní senáž je pro ovce přijatelné krmení. Je nutno věnovat pozor­nost včasné sklizni a správnému uskladně­ní. Plesnivá nebo zmrzlá siláž ovcím nemů­že být zkrmována. Kukuřičná siláž obsahuje málo proteinu a vápníku. Její kvalitu je možno velmi vylepšit přídavkem 10 kg močoviny, 5 kg vápence, 2 kg DCP a 2,5 kg CaSO4 na 1 tunu čerstvé siláže. Další možnost dopl­nění krmné dávky je přes směs přidávanou na žlab k objemným krmivům. Siláž obsahuje hodně vlhkosti, takže veš­keré stravitelné živiny obsažené ve 2 kg siláže odpovídají orientačně 1 kg sena. Objemnost siláže a nízký obsah sušiny zabraňuje dostatečnému příjmu sušiny u vysokobřezích ovcí, takže u nich nemůže být jediným zdrojem krmiva.

Jadrná krmiva

Jako doplněk krmiva je možno použít prakticky všechny obilniny a sójový extra­hovaný šrot. Zdrojem bílkovin může být vojtěškové seno, záleží na situaci farmy, která možnost je vhodnější.

Močovina

Močovina jako zdroj nebílkovinného dusíku pro bachorovou mikroflóru může být zkrmována jen spolu s vysoce energe­tickým krmivem, jako je třeba kukuřice nebo melasa. Močovina nesmí přesáhnout 1 % celkové krmné dávky, popř. 3 % krmné směsi a neměla by přesáhnout 5 % v doplňcích k živinově chudým objem­ným krmivům.

 Minerály

Celoroční doplňování minerálních doplňků je pro ovce nezbytnost. Nejsou-li minerály dlouhodobě doplňovány, dochází k poruchám reprodukce, jehňata mají při narození nedostatečnou životnost, bývá narušena imunita, bahnice jsou méně mléčné a objevuje se množství metabolic­kých poruch. Minerální doplňky pro skot a koně jsou pro ovce toxické kvůli jejich vysoké citlivosti na měd‘.

Vitamíny

Kvalitní pastva by měla zajistit poža­davky ovcí na vitamíny. Méně kvalitní seno nebo kukuřičná siláž ale bývají často deficitní na vitamíny A‘ D a E. Ty je možno dodat bud‘ v injekční formě před obahněním, nebo jako přídavek do krmení.

MVDr. Veronika Valdová

Převzato z  Náš chov 2/2002